Jedna je mírumilovným gigantem ze sladkých vod, druhá drobným predátorem moří a oceánů. Tolstolobik bílý a makrela obecná jsou ryby zcela odlišného charakteru, ale překvapivě mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě spojuje vysoký obsah zdravých tuků, díky čemuž z nich snadno vytvoříte šťavnaté rybí pochoutky. Co je dobré vědět před tím, než se pustíte do jejich přípravy?
Tolstolobik bílý je fascinující sladkovodní ryba, která byla dovezena z Ruska za účelem meliorace neboli rozšíření populace jiných ryb v našich vodách. Tento majestátní tvor má stříbřité až perleťově lesklé břicho a boky, které kontrastují s šedozeleným hřbetem. Díky jeho ostrému břišnímu kýlu, který začíná u hrdla a končí před řitním otvorem, ho snadno odlišíte od jiných ryb. Tolstolobik může dorůst až 130 cm a vážit až 35 kg.
I když svým krásným vzhledem a impozantní velikostí láká rybáře k ulovení, není to kousek, který by se dal snadno chytit. Tolstolobik je rychlý a plachý. Chytit ho je tedy skutečnou výzvou, ale rozhodně to stojí za to – jeho maso totiž přináší řadu benefitů. Tolstolobik je přísný vegetarián, který se živí planktonem, řasami a sinicemi, a tak jeho maso obsahuje minimální množství škodlivin.
S jeho jemným, sněhobílým masem bez větší námahy připravíte řadu chutných pokrmů. Hodí se například do rybích karbanátků, lze ho marinovat v octovém nálevu nebo jen lehce podusit. Pro zvýraznění jeho chuti k němu můžete přidat větvičku jalovce či pár snítek rozmarýnu. Při přípravě tolstolobika na pánvičce je klíčové použít jen minimální množství oleje, nebo dokonce opékat bez něj. Tolstolobik je totiž poměrně tučnou rybou.
Doporučujeme odříznout cca 2 cm širokou tučnou část břicha a kombinovat maso s kořenovou zeleninou. Ta dokáže nadbytečný tuk skvěle vstřebat.
Název: Tolstolobik bílý
(Hypophthalmichthys molitrix)
Výskyt: Pochází z velkých východoasijských řek – od Amuru až po jižní hranici Číny.
Výživové hodnoty – 100 g tolstolobika (syrového) obsahuje:
Tolstolobik se pyšní velmi kvalitním masem. Nejoblíbenější a nejčastější úpravou je uzení. Ale zdaleka to není jediné možné kulinářské využití. Výborně chutná připravený na pánvi. Filety osolíme, opepříme, zakápneme citronem, zaprášíme moukou a opékáme na přepuštěném másle s bylinkami. Podáváme s vařenými bramborami s petrželkou.
Výživová poradkyně
Tolstolobik bílý patří k chutným rybám z čeledi kaprovitých. Tato robustní ryba nabízí velmi široké kulinářské možnosti ve studené i teplé kuchyni. Maso tolstolobika je tučnější než u jiných kaprovitých ryb, proto je vhodné zejména k uzení. Živý tolstolobik se prodává o váze 2 – 4 kg. Nejchutnější jsou menší ryby, jimž není potřeba stahovat kůži. Delikatesou je uzený tolstolobik, který patří k jedněm z nejlevnějších uzených sladkovodních ryb a překvapí kvalitou masa.
Vedoucí střediska Zpracovna ryb
Makrela obecná je drobný dravec, který v početných hejnech brázdí vody severního Atlantiku. Díky charakteristickému vzhledu makrelu snadno poznají i ti, kteří se v rybách jinak neorientují. Má štíhlé, elegantní tělo torpédovitého tvaru, pokryté stříbřitě modrými šupinami. Nejzásadnějším poznávacím znakem je především nepravidelná kresba z tmavých pruhů na hřbetě a tmavé proužky na bocích.
Makrela obecná není pouze krásnou rybou zdobící oceány, ale hlavně lahůdkou pro všechny milovníky výrazné chuti. Její maso červenošedé, někdy i bělavé barvy je tučné, ale záleží na období, kdy byla ulovena.
Nejnižší obsah tuku, kolem 6 %, mají makrely ulovené na jaře. Naopak, v období od října do prosince je to až 25 %. Během zimních měsíců si totiž ryby ukládají tuk jako zdroj energie pro přežití.
Makrela obecná patří mezi nejčastěji konzumované ryby na světě, a to především díky svému pevnému a tučnému masu, které se hodí na grilování. Navíc je cenově dostupná a snadno se odstraňují její kosti. Je důležité mít na paměti, že čerstvé maso makrely se poměrně rychle kazí. Pokud chcete trvanlivost prodloužit, maso můžete vyudit.
Připravujete-li makrelu mraženou, po rozmrazení může mít nahořklou chuť. Té se ale snadno zbavíte, když makrelu na kratší dobu naložíte do octové vody. Rybu poté stačí opláchnout, osušit a ochutit kořením.
Název: Makrela obecná
(Scomber scombrus)
Výskyt: Makrela má domov ve vodách severovýchodního Atlantiku. Vyskytuje se také v oblasti sahající od Norska, přes Maroko až po Středozemní a Černé moře.
Výživové hodnoty – 100 g makrely (syrové) obsahuje:
Makrelu v uzené podobě zná asi každý. Tato ryba patří do standardní dlouhodobé nabídky v obchodech a ten kdo jí ryby, tak ji minimálně jednou ochutnal. V rámci ČR se setkáváme hlavně s Makrelou obecnou, ale celosvětově se ve velké míře obchoduje i s Makrelou japonskou a španělskou. Makrela obecná je významným druhem z pohledu rybolovu a zajištění finální potraviny pro velký počet lidí. Jen do České republiky se ročně doveze cca 10 000 tun mražené makrely celé a cca 5 000 tun makrelových filet. Jednou z kuchyňských úprav je grilovaná makrela s rozmarýnem a česnekem. V kombinaci se zeleninovým salátem a vychlazeným Ryzlinkem se jedná o kombinaci, která vás hodně překvapí!
Vedoucí střediska Zpracovna ryb
Všechny ryby, makrela zvláště, vzhledem ke svému složení a malému postmortálnímu okyselení velmi rychle podléhá zkáze, proto je velmi důležité dbát na čerstvost a zároveň je nutné důsledně dodržovat chladicí řetězec.
Nevhodné skladování doma může rybu znovu „oživit“ bakteriemi, viry nebo parazity. Infekce jsou vyvolány mikroorganizmy, které se potravinou nebo vodou dostávají do trávicího traktu, kde se pomnoží a vyvolají onemocnění. Rizikem může být Salmonelóza či Listerióza, aj.
Nejcitlivějším místem jsou žábry, kde zkáza začíná. Pokud nejsou ryby vykuchány, množí se v jejich tělech rychle bakterie, vhodnější je tedy kupovat ryby vykuchané.
Výživová poradkyně
