Historie firmy

Historie Rybníkářství ve východních Čechách má velmi dlouhou tradici a bylo v 15. a 16. století větší a významnější než tomu bylo v jižních částech země.

Výlov rybníku Historie

Historie Rybníkářství ve východních Čechách (dnes v kraji Královéhradeckém a Pardubickém) má velmi dlouhou tradici a bylo v 15. a 16. století větší a významnější než v jižních částech země České. Jak dosvědčuje zápis v archivu pardubického muzea o benediktinském klášteru v Opatovicích, jeho počátky sahají až do prvních let 14. století.

Největšího rozmachu dosáhlo za panství Pernštejnů - viz v knize "Dějiny" od Palackého (díl pátý, kniha šestnáctá, článek sedmý): "Byltě Vilém z Pernštejna muž, jemuž rovného hledali bychom nadarmo v dějinách českých a snad i u jiných drahně národův." V letech 1491 - 1498 si zajistil povolení od krále Vladislava II. vést vodu z Labe na nové rybníky a nechal vystavět Opatovický kanál, kterým mnohé rybníky napájel. Král Vladislav II. dal podle vzoru Viléma postavit r.1498 rybník Žehuňský (který na rozdíl od mnoha jiných existuje dodnes a s 258 ha katastrální plochy je 10. největší v ČR ), čímž mimo jiné výhody umožnil kupcům putujícím do Kladska a Polska po hrázi rybníka lepší a bezpečnější přechod přes řeku Cidlinu. Na východ od Prahy na Poděbradsku byla rozsáhlá rybniční soustava napájená Sánskou stokou, která právě pod Žehuní začínala a využívala vody z Cidliny.

Od roku 1490 do roku 1560 založili jen Pernštejnové na 400 rybníků a přitom pomáhali i sousedům z okolních panství, neboť rybníky jim pomohly vysušit močály, ozdravit krajinu a umožnilo se tak rozšíření luk, polí a lesů s následnou možností chovu vyššího počtu dobytka i koní. Málo známé je to, že Jakub Krčín, slavný rybníkář, je rodákem z Polep u Kolína, kde sbíral první zkušenosti. Ještě za Pernštejnů byla založena tzv. koňská obora, která se stala předchůdcem kladrubského hřebčince, dnes kulturní památky. V Chlumecké oblasti byl největším rybníkem Rutvas, který byl zajímavý tím, že se z něj voda dala vypouštět na jih do Labe nebo na sever do Cidliny což se využívalo zvláště při velkých vodách v jednotlivých řekách. Vůbec naši předkové byli velmi zdatní hospodáři a uměli při vlastním prospěchu i lépe žít v souladu s krajinou.

Po třicetileté válce, v níž bylo mnoho rybníků zničeno, se rybníkářství v celých Čechách a zvláště v oblasti dnešních východních Čech, do původní podoby již nikdy nevrátilo. Příčinou bylo zanedbání péče o rybníky a přechod k intenzivnějšímu obilnářství a pastevectví s postupným rozšiřováním pěstování cukrovky. Přispělo k tomu také zavedení hlubokého drenážování pozemků, což se nejdříve projevilo v oblastech klimaticky příznivějších - tedy v Polabí, zatímco v oblastech, kde ani nákladné úpravy nemohly zaručit úspěch přeměny rybníků na ornou půdu, se rybniční hospodářství udrželo v téměř původním rozsahu. To platí především pro Třeboňskou pánev a některé oblasti Vodňanska a Blatenska.

Na Chlumecku je historicky asi nejznámější rybník Velkochlumecký, který přispěl k porážce selské rebelie v roce 1775, sám pak po velké povodni protržený, zůstal neobnoven z obavy před další velkou vodou.

Ze zprávy poděbradského purkrabího Ondřeje Žlutického se dovídáme, že již v letech 1602 - 1603 si pražští obchodníci s rybami stěžovali a žádali, aby džbery měřící objem ryb byly porovnány s "mírou chlumeckou" a proto byl v Chlumci nový džber udělán a od těch dob na poděbradském panství se používal, aby se kupující na množství nešidili.

V době po první světové válce v r. 1919, byl pardubický velkostatek první, na němž byla provedena pozemková reforma. Další část rybníků byla znárodněna po roce 1945. Rybářství v Chlumci nad Cidlinou vzniklo z rybníků velkostatků Chlumeckého (rodina Kinských), Mcelského spolu s panstvím Dymokury, Jičíněves, dále z jednotlivých rybníků na Kopidlně, okolo Jičína a Mladé Boleslavi. Samostatným podnikem byla Správa rybníků v Doksech. V šedesátých letech se vystavělo několik nových rybníků (např. Červenský a Komárovský) a k chovu ryb byl na rybnících připojen chov kachen. V r. 1971 bylo do SR Chlumec zapojeno i Rybářství na severu Čech patřící do té doby pod správu v Doksech. V největším rozsahu mělo cca 3300 ha rybníků.

Po roce 1989 prošlo chlumecké rybniční hospodářství velkými změnami, část majetku byla vrácena původním majitelům (např. Schlikům, Czerninům a Kinským) část vydána městům ( Hradec Králové, Kutná Hora aj. ) a byla založena společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s., ( 1993 )  která hospodaří na 235 rybnících o výměře přibližně 1700 ha vodních ploch  a společnost Rybářství Doksy s.r.o., která hospodaří na cca 800 ha rybníků. Chov kachen byl následně oddělen do společnosti PERENA, s. r.o. ( 1998 ). Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s. je významným členem Rybářského sdružení ČR a má rozhodující postavení v chovu ryb v severní a severovýchodní části naší krásné země.